corp

Ako korporácie lákajú zamestnancov (a prečo im to nejde)

Chodia mi rôzne pracovné ponuky. Často od korporácií. Väčšinou ma absolútne nezaujmú. Chcel som zistiť, či je to mnou (proste o taký typ práce nemám záujem), alebo či na to korporácie obecne idú zle. Urobil som si malý prieskum. Výsledky nie sú prekvapivé. Ale mohli by korporáciám dať návod, ako efektívne získavať nových zamestnancov.

Prieskum som robil medzi svojimi kamarátmi a známymi, t.j. väčšinou ľudia od počítačov, ajťáci. Ale veľká časť výsledkov je podľa mňa aplikovateľná aj na iné odbory.

Prechádzal som pracovné ponuky, ktoré som v poslednej dobe dostal, ďalej tie ktoré mi doporučoval LinkedIn a pár ďalších portálov na hľadanie práce.

Na čom nezáleží

  • Veľkosť, stabilita a prosperita firmy. Rok vzniku, počet zamestnancov ani výška obratu nikoho nezaujíma. Že ste veľkí a stabilní sa očakáva automaticky.
  • “Zamestnanecké výhody”. Ak to nenapíšete konkrétne, znamená to stravenky, vodu, sickdays. Nič z toho nie je považované za zamestnaneckú výhodu (viď nižšie). Buďte konkrétni.
  • Stravenky, Flexi pass. Nikto ich nepovažuje za zamestnaneckú výhodu. Je to papier s obmedzenou platnosťou a využitím. Výhodné je to iba pre zamestnávateľa, ktorý ušetrí na daniach. Dávať stravenky do pracovného inzerátu je zlý vtip.
  • Voda. Môj tip: Kúpte každému pevnú, stabilnú karafu. Kohoutková voda je rovnako kvalitná alebo ešte kvalitnejšia než balená. V kuchynke vždy majte misku s plátkami citrónu a uhorky. Dlhodobo vás to vyjde oveľa lacnejšie než dovážanie plastových fliaš. PR a HR efekt bude oveľa pozitívnejší.
  • Neformálna atmosféra. Ajťáci ani netušia, čo je to formálna atmosféra. Mimo neformálnu atmosféru nie sú ochotní (a asi ani schopní) fungovať. Zbytočná fráza, vynechajte ju.
  • Mladý a dynamický kolektív. Rovnako zlý vtip ako stravenky. Nenarazil som na nikoho, kto by na túto frázu reagoval pozitívne.
  • Dopravná dostupnosť, sídlo fírmy, príjemné pracovné prostredie. Evergreen pražských firiem, inde sa na to nehrajú. Je to veľmi individuálne. Ak bývam na periférii, dochádzať s troma prestupmi do centra pre mňa nemusí byť výhoda. Niekto rád “chróm a oceľ”, niekomu imponuje Václavák. Niekto v openspace chradne, iný umiera v malom kanclíku. V inzeráte to zmieňte, ale nie je to žiadna výhoda. (Výhoda by často bola možnosť parkovať.)
  • Možnosť osobného rastu. Čo to znamená? Nikto mi na to nevedel odpovedať. Buďte konkrétni, alebo to vôbec nezmieňujte.
  • Jazykové kurzy. Pre nikoho to nie je rozhodujúci faktor. Je zbytočné to dávať do inzerátu. Ponúknite to zamestnancom pri nástupe, budú príjemne prekvapení.

Čo by fungovalo

  • Prachy. Pamätáte na bod “Veľkosť a stabilita firmy”? Najlepší indikátor veľkosti, stability a prosperity korporácie je, že svojich ľudí dobre platí a dáva im bonusy.
  • Práca na diaľku. Ľudia chcú chodiť do práce, iba keď ich je tam fyzicky treba. Možnosť pracovať z domova by napríklad vynegovala problémy s dopravnou dostupnosťou, sídlom firmy a pracovným prostredím. Ale bacha, z vlastnej skúsenosti viem, že práca z domova vyžaduje silnú vôľu a morálku, ktoré zďaleka nemá každý.
  • Možnosť ubrať plyn. Prekvapivo veľa ľudí chce pracovať menej. Kratší pracovný úväzok (3-4 dni v týždni). Práca na výkon, nie na čas. Sabatical, hiatus. Týždeň dovolenky navyše je málo. Nikto nechce makať 10-12 hodín denne (vraj dokonca ani startupisti). Osobne v tom vidím zaujímavý trend. Dlhodobo by tento prístup mohol byť zaujímavým riešením problému rastúcej nezamestnanosti a starnutia populácie v produktívnom veku.
  • Zmysel. Aký konkrétny vplyv bude mať moja práca na firmu a svet? Čo môžem svojou snahou dosiahnuť a zmeniť? Aké právomoci budem mať?
  • Žiadne elektronické kartičky. Nikoho nebaví tri krát pípnuť zakaždým, keď ide na záchod. Sledovanie časov príchodu a odchodu a bazírovnie na pevnej pracovnej dobe z nikoho pracovitejšieho zamestnanca neurobí.
  • Doplnkové složby. Niektoré firmy poskytujú čajovňu, masáže, cykloservis a pod. Ľudia si to neskutočne pochvaľujú.
  • Možnosť vybrať si vlastný hardware. Veľmi špecifická ajťácka záležitosť. Jednotný firemný hardware vyhovuje málokomu. Mať ročne rozpočet na nákup hardwaru podľa vlastného výberu by bol veľmi silný motivátor. Celkom by ma zaujímalo, ako by to využívali iné profesie.
  • Žiadny teambuilding. Niekto to má rád, ale prevažujú negatívne názory. Často narobí viac škody než úžitku. Počul som o obludnej teambuildingovej akcii, po ktorej tretina firmy dala výpoveď. Proklamácia, že korporácia neorganizuje žiadne teambuildingové akcie, by bola signálom, že tam pracujú normálni ľudia.

Obecne ma prekvapilo, aký obrovský rozdiel je medzi tým, čo ponúkajú korporácie a tým, čo očakávajú potenciálni zamestnanci. Rozmýšľam, čím to je. Skutočne korporácie nie sú schopné alebo ochotné poskytnúť zmysluplné benefity? Alebo ich proste nikdy ani len nenapadlo opýtať sa pár ajťákov, čo by ich lákalo?

Keď už sme pri tom, čo by odradilo alebo nalákalo vás? Platí tento zoznam aj na vás? Obzvlášť ma to zaujíma, ak nie ste ajťáci.

  • rony

    Este aj vysvetlovat body v Na čom nezáleží je taka nedolezita nuda ;-)

    Jeden bod “dopravna dostupnost” by som presunul do Čo by fungovalo a to v zneni “firma mysli na to, ze zamestnanec sa nejako dopravuje do prace a je pripravena aj na parkovania aj na bicykle aj na ludi cestujucich MHD ale aj na CPckarov” a nasledne ponukne konkretne veci.

  • Jelikoz sem se neucastnil vyzkumu dovolim si par poznamek, k jinak vybornemu clanku.
    Jedine s cim vylozene nesouhlasim je teambuilding – myslim ze tento termin zacina mit zbytecne negativni vyzneni protoze spousta HR manazerek to prehani s “budovanim kolektivu zvenku”. U nas ve Vendavu se poradaj firemni akce velmi pravidelne, ale nikdy nikdo nenutil nikoho nekam jet. Myslim ze je dobre kdyz se kolegove znaji i mimo praci a pokud maji nejakou aktivitu ktera zajima vetsi skupinu lidi, to ze jim na nejakou akci firma prispeje nebo ji zrovna celou zatahne mi prijde super.
    Jadro problemu podle me v drtive vetsine tkvi ve slecnach v HR ktere maji na starosti nabor. Protoze jsou to ony kdo pise ty inzeraty a ne lidi ktere by to melo oslovit.
    Dalsi problem v benefitech vidim v podstate korporace jako takove. V lokalni pobocce fimy o X tisic zamestnancich chtit zmenit zpusob jakym funguji zamestnanecke vztahy (home office, ubrat plyn, smysl prace (sic!), hardware) je casto boj s vetrnymi mlyny.

  • Bohužel si dost dovedu představit, že ty firmy prostě nemají co jiného nabídnout, takže se v tom můžou inspirovat jen ty lepší, ale jsem rád, že tenhle článek někdo konečně napsal – snad si to HR přečtou :)

  • Spontánna chlastačka kolegov po práci je ten najlepší a najfunkčnejší teambuilding, aký len môže byť. Pod pojmom teambuilding v tomto zápise mám na mysli oficiálne, často povinné akcie, kde kolegovia riešia rébusy, stavajú mosty a padajú si do náruče. To je zlo.

  • Zdravím. Ajťák tedy nejsem, ale v podstatě se téměř shoduji s vámi. Já bych ale ještě doplnil pár dalších bodů, ale upřímně pochybuji, že se tím budou firmy chlubit. Např.:
    (Ne)používáme SAP a spol. Firma, která používá SAP, je u mě mrtvá.
    (Ne)sledujeme firemní vozidla GPS Pokud má šéf čas seldovatonline své zaměstnance a nevěří jim, je to zlé. Výjimky bych chápal např. u aut na peníze, cennosti, kamionů.

    Motivující je pro mě třeba možnost používání firemního auta, NTB, telefonu,… To jsou výhody, které ocením.

  • Radek

    Dobrý den,
    na úvod bych chtěl nepsat, že nepracuju v IT prostředí. Myslím si že hodně lidí bere stravenky jako jeden z nejdůležitějších benefitů a někteří to neberou ani jako benefit, ale jako standart. A některé firmy maj tolik zaměstnaneckých výhod, že to prostě nechcou vše vypisovat…
    S tím ostatním v podstatě souhlasím, jen ten vlastní hardware by mi byl volný. Dobrý komentář má Martin Čulák.

  • Pavel Pola

    Shrnuto a podtrženo – chci makat co nejvíc a brát za to co nejvíc peněz. Opravdu jsi čekal, že ti lidi odpoví nějak jinak? Já s tím tvým žebříčkem nesouhlasím. Rozhodně bych nedával peníze na první místo, spoustu věcí, co tam zmiňuješ, jsou opět jen proklamace proto, aby člověk nemusel moc pracovat a hlavně aby se na to nepřišlo. Můj žebříček vypadá úplně jinak (vlastně bych si z celého tvého doporučení vybral jen jediné – Smysl – zbytek jsou totiž s prominutím jen kecy, které odvádí pozornost od toho, co je doopravdy důležité).

    Moje sada hodnot vypadá nějak takhle (nemám to ani nějak seřazené, prostě jsou to hodnoty, které mě doopravdy zajímají):
    – Smysl, vyšší dobro
    – Svoboda
    – Kamarádi, kolegové, kolektiv
    – Legrace a zábava
    – Integrita osobnosti (např. nemám moc rád dualitu “jsem v práci” a “jsem doma”, rozlišování pracovní doby apod. – prostě nechci “chodit do práce”, ale “žít a pracovat” – obtížně se to popisuje, bude asi pár lidí, co to nepochopí, ale můžeme to klidně víc rozvinout, když bude zájem – z části to vystihuje moje letošní PF, kam jsem si vypůjčil citát od Steva Jobse: “Vaše práce bude naplňovat větší část vašich životů. Jediný způsob, jak být opravdu spokojený, je dělat to, čemu věříte, že je skutečně skvělá práce. A jediný způsob, jak dělat skvělou práci, je milovat, co děláte. Pokud jste to ještě nenašli, hledejte dál. Nepřestávejte.”).

    No a teď si položím otázku. Kdo miluje svoji práci z těchto důvodů?
    – protože tam NENÍ teambuilding
    – protože tam NEJSOU kartičky
    – protože tam NENÍ nutné dojíždět každý den
    – protože NEMUSÍM pracovat na plný plyn
    – protože NEMUSÍM používat vybraný HW
    – protože mám týden dovolené naVÍC
    – protože mám masáž naVÍC
    – protože mám VÍC peněz

    Když se na to podívám, tak je to jen samé VÍC za NEMUSÍM. Pokud to tak tvoji známí mají, budiž. Já jsem chtěl jen přispět do diskuse mým názorem, protože já to tak nemám.

  • pravdivý článek, jen na ty teambuildingy se nesmí koukat tak špatně – někdy bývají více než super – ale musí je organizovat zaměstnanci sami a ne personálka

  • Viktor

    Porad si nejak nedovedu predstavit, proc je teambuilding chapany v nasich krajich jako takove zlo.
    Dost dobre to umim pochopit u otroku, kteri chodi delat to, co je nebavi, aby za ne nekdo zaplatil hypoteku a meli co jist, takovi lide opravnene povazuji vztahy s kolegy za nutne zlo. Ale pokud chci v praci delat neco, co ma smysl, tak bych stal i o to, vychazet s kolegy dobre a pracovat s dobrou naladou, s lidma v tymu, na ktere se muzu spolehnout.
    (poznamka na okraj: teambuilding chapu jako prilezitost pro spolecne zazitky pri plneni ukolu s malou skupinou kolegu, ktere maji prinos pro nase fungovani v realne praci, teamspirit chapu jako napriklad posezeni v hospode nebo na bowlingu, tedy proste neformalni sblizeni se)

  • Zkuste pár let šéfovat oddělení IT (kyž už na to jdete z pozice ajťáka) v nějaké takové korporaci a pak ten článek napište znovu. Obzvláště pak vypíchněte body jako “Možnost vybrat vlastní hardware”, “Práce na dálku”, “Ubrat plyn”…
    Na jednu stranu očekáváte individuální přístup, na druhou stranu paušalizujete podle standardních korporátních stereotypů, které znáte leda tak z těch inzerátů.

  • VB

    Takže vlastně naprosto stejný, jak to funguje u amerických firem :-) u nás to ale nikdy nikdo neaplikuje, bohužel. Jen se o to snaží..

  • Eda

    K te casti: “co by fungoalo” bych jeste pridal: “prace se spickami v oboru”. Treba v komunite okolo Nette frameworku uz to takto do jiste miry funguje.

  • Petr

    Jako rodič si velmi cením sickdays. Ušetří spoustu starostí a peněz. Rozhodně to nelze považovat za standardní benefit, protože není pravidlem je poskytovat.
    Když jsem nastupoval do současné firmy, prezentovali mi jako benefit mobil a notebook.
    Na jednu stranu se pak ode mě očekává, že budu kdykoliv dostupný, ale na druhou stranu mi to umožňuje homeoffice a za 8 let mi to ušetřilo odhadem 100 000 Kč, pokud počítám svou průměrnou platbu za mobil 1000 Kč měsíčně.

  • honzaf

    chybi tam sluzebni mobil a notebook. … to jsou pracovni nastroje ne benefity

  • Ondro

    Sám pracujem vo veľkej korporácii (ktorú som predtým ako som nastúpil ale nepoznal :D ) a presne tak nejako lákajú zamestnancov u nás. Len tie teambuildingy našťastie nie sú povinné, pretože mne sa teda tiež veľmi hádzať klávesnicou v Žlutých Láznach nechce. Problémom je ako niekto písal predo mnou, že tieto veci robí väčšinou HR oddelenie, ktoré tak nejak nemá kontakt s “realitou”, alebo čo je ešte horšie v našom prípade – externá recruiting spoločnosť, ktorá je väčšinou úplne mimo.

  • Honza

    Souhlas s tím co “Čo by fungovalo”
    “Na čom nezáleží” je to stejné jako v obchodě, nabízíte z 99% to co má někdo jiný, ale je to třeba zmínit
    Svět se mění, věřím, že se změní i způsob naší práce (home office, kratší prac. doba… etc.)
    Honza / obchod

  • Pavel Pola

    Ještě doplněk: když jsem onehdá přednášel na CareerDays, přirovnal jsem přijímací pohovor (a cestu k němu) k námluvám mezi klukem a holkou. Nepřijde vám divné, když na prvním “rande” (= pohovoru) řešíte jako první “jaké máš věno” (= kolik mi z toho kápne), co nebudete rozhodně dělat (nebudu nosit kartičky, nebudu jezdit na teambuildingy, nebudu mít váš počítač) a to, že si tu a tam chcete od sebe odpočinout??? Co si ta holka o vás asi tak pomyslí? Takže místo “jsem do tebe blázen a chci s tebou prožít celý svůj život” řešit přízemní a pomíjivé věci, jako jsou výše jmenované? Trochu málo, ne?

  • Na mě funguje:
    – volná pracovní doba
    – homeoffice on-demand
    – neformální prostředí (tj. nebudu si se šéfem vykat!)
    – prachy&smysl tak půl na půl – práci na hovno nebudu dělat ani za milion (nebo jen chvíli) a na druhou stranu i když bude práce super, tak za 50/h ji dělat nebudu (na HPP – dělám ji zadarmo ve volném čase)
    – prostředí – ne-openspace, kvalitní káva, kvalitní židle, 24″+ monitory (nebo možnost vlastního HW), kolegové, celková nálada ve firmě (@see smysl)
    – normální teambuilding je plus – tj. dohodneme se a jedeme na hory, na Mácháč, na vodu, do hospody, zachlastáme, jdeme si zahrát fotbal, atp.
    – firemní auto – pokud to je “máme tě rádi, tak ti dáváme auto, platíš jen benzín” a ne “pokud pojedeš na schůzku, smíš jet tímhle autem, ale kontrolujeme GPSkou, že cestou neodbočíš ke kámošovi na chatu”

    Nefunguje na mě:
    – company bullshit (velká, stabilní,…)
    – “možnost osobního růstu” – to je moje věc, přece, v tom mi firma těžko nějak konkrétně pomůže
    – jazykové kurzy – WTF?! Když chci, jdu na kurz z toho co si vydělám, ne?
    – stravenky – WHAT? Radši chci 25kč/h k platu!

  • Male eBIKY
  • Vedel som, že týmto zápisom vyvolám emócie. Ale až takú reakciu som nečakal. Ďakujem vám všetkým za reakcie a názory. Robíte im veľkú radosť.

    Skúsim pár vecí upresniť a uviesť na pravú mieru:

    – Zoznam v zápise je výsledok môjho súkromného prieskumu. Je to zobecnenie najčastejších odpovedí, ktoré som dostal. Ani ja sám sa s úplne všetkými nestotožňujem.
    – Pavel: Celé sa to týka korporácií. V malých a stredných firmách alebo startupoch je to určite úplne inak. Ak by som šiel pracovať do Etnetery, tak určite budem mať úplne iné očakávania než od práce pre IBM. Vzťah zamestnanca s korporáciou je obvykle čistý kapitalizmus. “Just give me money and I’ll do shit for you.”
    – Pavel: Pamätáš, ako si mi kedysi v Etnetere dával ten hodnotový test? Rôzni ľudia majú rôzne rebríčky hodnôt, motivujú ich rôzne veci, majú rôzne priority. Na základe toho preferujú iné veci a robia iné rozhodnutia, než by si na ich mieste robil ty.
    – Lokutus: Plne s tebou súhlasím. Z pohľadu zamestnávateľa to je určite úplne inak. Tento zápis je robený z pohľadu potenciálnych zamestnancov. Mal by dať zamestnávateľom tip na to, čo ich zaujme a čo nie. Aby zbytočne nepísali inzeráty, na ktoré každý úplne kašle.

  • Marek Geso

    Caute… som z Accenture (cize velka IT firma)… som clovek, ktory ma do istej miery dosah na to ako u nas tie texty spominane v blogu vyzeraju… a preto chcem povedat, ze sa s mnohymi vecami co autor spomina stotoznujem (aj spolu s nasim HR sefom) a pokusime sa ich v buducnosti u nas reflektovat – jednak v praxi a jednak aj v komunikacii (totiz mnohe z toho co autor spomina u nas aj je, len to nevieme spravne odkomunikovat – co je moja chyba). A suhlasim s autorom i diskutujucimi, ze najdolezitejsi pre motivaciu je zmysel prace – a potesenie z moznosti riesit zaujimave ulohy. Prave som si jednu taku na zaklade tohto blogu teda dal (t.j. pisat normalnejsie nase job descriptions) :-)

  • petr

    Nejsem ITák.

    To co píšeš mi dává docela dost smysl (zvlášť ten bod s teambuildingem mě docela pobavil… ale ono kdyby se to dělalo nějak rozumně, třeba skutečně dobrovolná možnost společné firemní dovolené na horách a podobně, tak bych to třeba i jako bonus chápal. Nebo třeba nějaké srandičky jako “vlastní squashový tým” a podobně)

    Ta možnost vlastního hardware pro mě asi neznamená tolik co pro ITáka, ale taky by to na mě udělalo dobrý dojem. Zvlášť kdyby to zahrnovalo i software. Práce na compu se starym IEčkem kde si nemůžu změnit ani pozadí na ploše… s tim že na mym osobnim počítači (notebooku) se ani nedostanu k polovině věcí co bych potřeboval k práci…

    Ad “voda” – nevim, práce ve firmě kde neni ani zaměstnanecká kuchyňka s rychlovarkou, čajema, kávou a nějakejma ovocnejma šťávama… to neni pracovní prostředí, to zavání pracovnim peklem. Podobně elektronické kartičky – člověk si připadá jak pod Big Brotherem

    Práce na dálku je suprová věc. A nemusí bejt ani na 100%… když se třeba řekne “ok, čekáme že se v práci ukážeš aspoň dvakrát tejdně mezi 9:00 a 14:30 a dvakrát mezi 11:00 a 16:30 – zbytek práce si dělej kdy a odkud chceš, tak to je skoro stejně dobrý. Možná i lepší (snáz se člověku drží motivace pro to něco dělat i mimo práci)

    Jinak ty bonusové služby – osobně nevím, ale kamarádka pracující v jedné nejmenované velké korporaci kde mají bazén, maséra a fitko se nad tím čas od času úplně rozplývá.

  • Matej

    Korporácie sú děfky odtrhnuté od reality, viac k tomu nemám čo povedať. Veľa osobných skúseností.

  • sleapy

    Moc hezký článek, se kterým se v drtivé většině bodů shoduji. Jsem z IT a bohužel mám i poměrně negativní zkušenost s teambuildingy – pokud se jednalo o akce korporátních firem, bylo to vzdy tak nejak skrobene a nalajnovane, tudiz (neberme dogmaticky, pouze ma zkusenost) to byla bohuzel realtivne nuda. Opakem pro mne byly teambuildingy ve startupech či SB firmách, kde se to hodně podobalo “chlastačce”. Netvrdím, že je potřeba mít alkohol, ale co naplat, kdyz je to casto ten impuls k odhozeni nesmelosti, ktere se hranim her typu “lidkse domino” proste nedocili :o).

    Podle mne je ale klicovym aspektem “cilovka” a jeji preference/dispozice, typ oboru a dle toho i ocekavane standardy. V mnoha statnich podnicich jsou napriklad stravenky pomerne hodne ocenovane, u soukromniku jsou ale casto ocekavane benefity pracovniho prostredi vyssi.

    Samotny trend “nepracovat” neni nic noveho, v zahranicnich zemich (Cina, Australie) je zcela bezne, ze lide pracuji/chteji pracovat max 8h denne a pak chodi ruzne sportovat a rozvijet sve telo (fyzicky i psychicky). V zasade jsem se v techto zemich setkal s nazorem, ze prace neni to ta top nutna vec, ale dulezite je mit takovou praci, ktera rozviji, jak profesne, tak i celkove cloveka (duraz na onen dusevni klid) – to jsou casto ruzne akce/slevy na masaze, osobni trenery, cyklisticke zavody apod. Rozdil mezi IT firmou a non-IT firmou/oborem se tu stírá, tzn. že zamestnavatele v IT firmach ani neocekavaji dostupnost 7 dní v tydnu na telefonu/emailu, jako jsem se s tim setkal v Cechach.

    Co se tyce mych preferenci, tak je to hlavne ta moznost rustu a prace na zajimavych projektech, coz je bohuzel casto v inzeratech o praci odbyto a i na samotnem pohovoru to neni o nic lepsi (uz dlouho jsem na pohovoru neslysel opravdu konkretni informace o tom, co/jak/kde/proc bych mel ja na sve pozici presne zastavat a co by mne cekalo). Nejsem snob ci zbohatlik, ale v zasade mi na fin. ohodnoceni tolik nezalezi, tj. nemam prehnane vysoke naroky. Nicmene o to vic mne pak na pohovoru ve firme, jez se prezentuje jako “dynamicky se rozvijejici a stabilni”, zaskoci, kdyz cloveku s 6-7 letou praxi nabidnou plat stat. urednika (na pomery v IT)…

  • Souhlas s celým listem, jen ten teambuilding nemusí být úplně špatný, pokud se nejedná o víkendovou / týdenní akci, ale jen bowling nebo tak něco.

  • RIchard

    Zrovna stravenky nejsou moc dobrý příklad. Je lepší si tento systém prostudovat. Zaměstnavatel (teda alespoň my) přispívá 55 % hodnoty stravenky. Ano, je to pro nás odečitatelná položka, ale ty peníze vydělat musíme. Stejně tak zaměstnanec nemusí tyto peníze utratit z vlastní kapsy, tedy po zdanění.
    Příklad:
    60 Kč stravenka
    Zaměstnavatel přispěje 33 Kč * 21 pracovních dní měsíčně = 693 Kč
    Zaměstnanec to neutratí z výplaty po zdanění což může být úspora 920 Kč (hrubého měsíčně) bajvoko.

    Ale na druhou stranu chápu, že když si někdo řekne o 40 tis hrubého, tak ho takové počty moc nezajímají. :)

  • Mirek Z.

    V LMC (jobs.cz,prace.cz) máme cajovnu i masáže a jeeee to super. A do teambuildingu nikdo nikoho nenutí a stejně je plno :-)

  • Tomáš Beneda

    Podle mě nemůžeš najít obecnou sadu “benefitů”, na kterou ulovíš (všechny) zaměstnance. Každý člověk je různý, má různou motivaci či osobní cíl. Někomu nevyhovují kartičky, jiný je má rád, protože si to v práci odsedí a půl hodiny před koncem pracovní doby už přešlapuje před turniketem. Někdo ocení služební mobil/noťas/auto, pro jiného je to neakceptovatelný závazek (být vždy k dispozici). Práce na dálku to samé. Chytrý personalistka tak benefity bude vázat na hledanou pozici, na očekávání od zaměstance (junior/senior, rozvoj/údržba, legacy/bleeding-edge technologie). Určitě nemá smysl řadové úřednici či asistence na přepážce nabízet, aby si sama vybrala počítač, že nemusí jezdit na teambuildingy (o kterých doteďka nevěděla, že existují) a také, že může pracovat méně (samozřejmě za menší plat). Co chtít ale jiného od “human resource” manažerů.

  • “Mladý a dynamický kolektív” pravdepodobne znamená toľko nadčasov, že človek, ktorý má rodinu, by to nezvládal.

  • Lucia Paulíková

    súhlas s článkom, napriek tomu, že som robila v HR, mne bolo z tých inzerátov na grc už dávno, lebo ich písali mladé hlúpe slečinky, čo si mysleli aké super náborové inzeráty píšu podobajúce sa ako vajce vajcu, bez prieskumu, o čo majú zamestnanci naozaj záujem, pritom aká je to vlastne výhoda pracovať v korporácii, veď ani tie netrvajú večne (žiadna záruka, že vyhrá ďalšie výberové konanie, alebo neskončí dlhodobo v červených číslach, alebo sa nepohne niekam viac na východ..), stravné lístky v SR sú zo zákona – aspoň boli keď som ešte žila v SK (ak zamestnávateľ nedodá teplú stravu sám) a uvádzať ich do inzerátu ako benefit je priam urážlivé, mladý dynamický kolektív znamená – ak máš nad 45 ani si neposielaj c.v., a osobný rast znamená, že čakaj povýšenie ak budeš dostatočne lízať ri. manažmentu (slušne povedané ;-)), áno, a jazykové kurzy, preboha, veď to robila už pomaly aj malá firma pred 4 rokmi, to nemyslíte vážne, že to uvádzajú v náborových inzerátoch ??? áno, domácka práca – na ďialku – je trend tu v UK celkom bežný, máš síce vlastné auto (veď v dnešnej dobe auto nie je drahé, ak netrpíš syndromom postkomančového chlapíka chlípnom po veľkom fasa aute nech všetci vidia aké fáro mám), ale pracuješ z domu neustále a do firmy prídeš raz za Týždeň-dva na meeting, veď ušetria na nájomnom za priestory! ale čo je podľa mňa drzosť najväčšia uvádzať ako benefit mobil a notebook – čo sú vlastne pracovné prostriedky. Potom pracuješ pomaly 24 hodín ťa otravujú.. ale asi to je tým, že telekomunikácie sú v SK stále drahé v porovnaní s Rakúskom povedzme, alebo inde, kde sú SMS zadarmo a máš 600 minút hovoru v paušáli tom lacnejšom. sa môžeš vykašlať na celý firemný mobil po 17 vypneš a zhasla fajka. Trend nadčasov na západe skončil v 90 ak nie v 80 rokoch (ak si nechceš zarobiť extra money) a je bežné, že od Londýna po Viedeň vypneš komp (ale nie zas top manažéri, alebo paušálne všetci) ale na východe sme potrebovali dohoniť ekonomiku západu a tvrdo sme zabojovali, čo je v poriadku. Po 20 rokoch však ľudia majú toho asi dosť a chcú žiť plnohodnotný život, lebo nielen prácou si živený. Ale makačov – ťahúňov by každá firma mala náležite oceniť. Bohužiaľ, opak býva pravdou, my v HR vieme o tom svoje, keďže robíme výplaty, ale návrhy na odmeny dáva ktosi iný.

  • Dan Kvasnicka

    S kritikou v clanku lze v podstate jen souhlasit. Prijde mi ale, ze autor si tak nejak naivne mysli, ze ty korporace nevi, ze to delaji blbe a ze je treba jim nejak otevrit oci, protoze jinak se na ne my vsichni seniori vykasleme a oni zkrachuji… jenze tak to neni, protoze tu mame vec, ktere se rika “trh”. Ty korporace NEMUSI psat poradne inzeraty, aby sehnaly lidi, kteri odvedou praci, za kterou korporace dostanou zaplaceno. A to je primarni problem. Zakaznich nechce kvalitu, korporace ji nemusi dodavat, nepotrebuje kvalitni lidi, nemusi psat inzeraty, ktere kvalitni lidi zaujmou.

    Blogposty, jako je tento – i kdyz vypichuji dobre veci – nic nezmeni. Teprve, a jen tehdy, az korporace zacnou citit nedostatek kvalitnich lidi na svych penezich, zacnou nabizet to, co skutecne lidi chteji… Do te doby? Proc?! Nabidneme stravenky a stejne se k nam pohrne milion absolventu a junioru, kteri praci odvedou, temer zadarmo. Who cares? Zakaznikovi se navyklada kdo vi co. Psi stekaji, karavana jede dal…

    Placete na spatnem hrobe.

  • Monika R.

    Číst tenhle článek i komentáře bylo velmi zajímavý. V určitých bodech souhlasím, na druhou stranu se musím zastat i těch společností. S námi, jako zaměstnanci, to také není zrovna dvakrát růžové. Když firma vymyslí nějakou akci a to myslím chlastačku na bowlingu, firemní letní akci na golfu, nebo vánoční večírek, polovina lidí tam stejně nejde, protože je to nezajímá. Větší volnost pro zaměstnance? Kde žijete? Myslíte si, že to u určitých pozic nezkouší? A víte, co z toho z 90 % vyleze? Zaměstnanec dělá, že něco dělá, ale přitom se snaží všemu vyhnout, jak jen to jde. A v konečné fázi zjišťujete, že se nabourává do firemního systému, místo aby byl na schůzce s klientem, tak si doma válí šunky, nebo jezdí shánět materiál na stavbu a jediné co umí, tak je, že lže.

    Po pravdě, masáže bych taky ocenila, ale jak předpokládám, tohle se může stát tak akorát v nějaké pražské firmě.

    A považovat stravenku za papír, je taky nesmyslný názor. Proč zbytečně platit daně? A to jak firma, tak zaměstnanec? Myslíte si, že společnost ty peníze tiskne? A ti z vás, kteří dostávají 13., 14. platy ve formě podílů na zisku mě pochopí, protože káždé snížení zisku znamená i snížení odměn.

    Jinak samozřejmě jestli někdo z vás musí jenom občas chodit do práce, může si všechno sám vybrat a ještě k tomu má hodně vysoký plat, tak tomu můžu jenom přát, aby mu to co nejdýl vydrželo.

  • Mike B.

    Do istej miery suhlas, korporacie si casto neuvedomuju co vsetko bezvyznamne tam davaju, na druhej strane tym ze to nie je zaujimave nikoho zrejme ani neodradia a neublizia (stravenky, velkost a stabilita a podobne kecy).
    Sam v jednej takej pracujem a dokonca obcas potrebujem doplnit ludi do teamu, co ak riesim z externeho sveta znamena bohuzial s ‘job description’ oslovit HR/Staffing team a ti zacnu niekde, zrejme aj inzeratmi hladat. Pravda je taka ze tato cast sa udiat musi, proste je to nalinkovany proces, ale paralelne popri tom kvoli lepsim skusenostiam prebieha aj rozhodenie sieti cez existujucich zamestnancov, kde uz mam aku taku zaruku ze spravne popisu napln prace a vyhody a nevyhody skor nez mi preposlu CV a zarovej aj preberaju urcitu zaruku – nikto nechce aby v buducnosti bol spajany s niekym neschopnym koho dohodil :)
    Ale spat k tej inzercii – treba si uvedomit ze v takej korporacii je strasne vela teamov s roznymi poziadavkami na typ prace (ajtaci, customer facing ludia, bezchrbtovi sales, admin klikaci a pod.), kazdy team ma ine zvyklosti a moznosti a svojim sposobom su to benefity ale tieto sa na vseobecnej urovni tazko daju uviest do inzeratu prostrednictvom HR.
    Ja vo svojom senior teame maximalne podporujem home office “on demand” ale oficialna firemna politika (vynutena len nedavno je do 4 dni mesacne a skor ako odmena, nie ako narok), takze uvadzat cierne na bielom do inzeratu si to nedovolim, dovolim si to riesit az na osobnom pohovore. Takisto rozoberat nespocet zliav resp. ich vymenovavat by bolo zaroven aj znizovanim konkurencieschopnosti voci okoliu alebo teda prilisne ulahcovanie (posilka, autoservis, relax poukazky, lekarne a co ja viem co vsetko). Niekto tu uz prepocitaval napriklad aj tie stravenky, to co zamestnavatel doplaca nad ramec zakona vie byt mesacne celkom prijemna suma naviac k platu, preto sa to uvadza, ze to nie je len o tej zakonnej sume.
    Suhlasim ale s tymi organizovanymi team buildingami, pokial je to povinnost z firmy a cez HR a nie z vlastnej vole ludi tak to naozaj dokaze skor obtazovat nez motivovat ci pritiahnut.
    Moznost osobneho rastu – male firmy ponukaju sice doverne vztahy a spolahnutie a vsetko je velmi osobne, no na druhej strane je tazke niekoho prerast a uz vobec nie svoje vedenie, je tazke zmenit napln prace ci poziciu pokial clovek nema ambiciu menit firmu lebo ako taka je mozno fajn, toto na druhej strane v lepsich korporaciach mozne je, aspon u nas je nespocet pozicii ktore sa doplnaju z internych zdrojov, nedoplnaju sa zvonka lebo firma vyzaduje interne skusenosti, znalost databaz a produktov atd, takisto firma ponuka interne skolenia softskills, pripadne jazykove kurzy hradene firmou, takze toto osobny rast urcite znamena ale jasnejsie objasnit je vhodne to az na osobnom pohovore.
    Co sa tyka parkovania, casto firmy maju garazove miesta ale je tam urcita obmedzena kapacita, v mojom teame kto potrebuje miesto ma, su to seniors, ale napriklad teraz pre noveho cloveka by som netusil a nesiel zistovat k zodpovednym ci je cakacka alebo su este stale volne miesta.

    Takze ano, suhlasim, PR je dolezite, ale inzeraty musia po tejto stranke obsahovat vseobecne platne pravidla zavazne pre celu firmu, nie team specific. Ale aj tak by to skor malo byt o tom ci ma zaujme popis prace a podla toho si hodim interview a osobne prekecam vsetky tieto veci, idealne az s potencialnym priamym nadriadenym, az tam sa clovek dozvie realne podmienky (hoci v niektorych firmach to znamena xy kol dostat sa tam).
    Samozrejme pokial clovek voci korporaciam nema vseobecnu averziu, potom tam moze byt napisane hocico :)

  • LMR

    Radšej by som uvítal článok, ktorý by pomohol státisícom nezamestnaných slovákov nájsť si robotu, než aby sme si namýšlali, že korporácie sú nútené medzi sebou súperiť o pracovníkov, ktorým nič viac ku šťastiu nechýba len mať pravidelný príjem, tým ktorá firma bude mať lepšie sformulovaný leták

  • Karel

    Ahoj,

    Předně chci říct, super článek a ještě lepší komentáře. Je vidět, že všichni chtějí větší svobodu v práci, větší pravomoce a přátelštější prostředí. Vnímám to úplně stejně.

    Co od zaměstnání požaduji:
    – Téměř absolutní volnost. Chci mít dneska volno, mám volno. Nikoho se neptám na dovolení. Samozřejmě v provozech, kde je to nutné, se domluvím s kolegy. Žádný ptaní se šéfa, zda mě pustí.
    – Možnost práce z domova, možnost volit si s kým budu spolupracovat, kdy a na čem
    – Kompletní možnost pořídit si vybavení, které k práci člověk potřebuje, žádné takové, že na to nejsou peníze, nebo že vezmeme tady tu horší varinatu, protože je to levnější
    – Všichni jsme si rovni, tj. někdo třeba víc určuje směr, ale jinak je prostředí přátelské, s kolegy jako s nejlepšími přáteli
    – Pohodu na pracovišti, tj. když máme s kolegy chuť, přerušujeme práci a jdeme si zahrát playstation, zajdeme si na tenis, nebo na fotbal.
    – v práci uplatňuji své schopnosti, vlohy, vlastnosti, práce mě naplňuje a zároveň je hodnotná pro druhé.
    – PLat je mi šumák, když už je zaveden základní příjem, je pro mě prioritou hlavně dobrá nálada a radost z práce, samozřejmě něco navíc se hodí, tak abych měl vždycky dost.
    – kolegové jsou optimisté, pozitivně ladění lidé, znají sílu myšlenky, tajemství, vidí svět “novým” pohledem. Hlavně žádní škarohlídové, negativisté a brumlové.

    Co mě dokáže odradit:
    – KArty, čipy, kamery, sledování zaměstnanců, preventivní nedůvěra vůči všem,
    – pevná pracovní doba, každý den stejně, od do,
    – pevně stanovený počet dnů dovolené, nutnost se dovolovat šéfa,
    – hledáme schopné pracovité lidi, důsledné, zodpovědné, loajální, s tahem na branku, efektivní,….. když chtějí robota, ať si nainstalují robota
    – firmy zaměřené na výkon (dlouhá prac. doba, přehnaný normy, okamžitá dostupnost)
    – nesmyslná pravidla, zákazy, příkazy, limity….
    – příspěvek na tohle nebo tamhleto, ať se mi o všechny příspěvky zvýší plat
    – klasické pohovory, klasický způsob vyžádání CV, bezejmenný, nicneříkající systém, ve kterém jste jen kolečko ve velkém ozubené systému.
    – přístup, kdy hledají pracovní silu, místo člověka. A nabízejí pracovní místo, místo prostředí kde se můžeš seberalizovat a které je příjemné.

    Naštěstí už se doba mění, a nové přístupy se začínají postupně objevovat.

  • Wlf

    Musel som to citat s velkym usmevom na tvary, uplne trefne napisane :) Pracoval som v internetovej firme kde som si vydobil pracu z domu (home office), nemusel teda ani pouzivat karticky. Nastastie ja som disciplinovany clovek, cize som pracu ani z domu neflakal, lenze vznikal problem zavisti zo strany celeho kolektivu. A neskor pri vyziadani aspon z casti preplatenia nakladov ako internet alebo HW (kedze som radsej chcel pouzivat vlastny ako sa pozerat, ako mi vsetko pri praci seka a len zbytocne spomaluje moj vykon…) , ktory som pouzival, mi dali vypoved.
    Nehovoriac aj o tom, ze som nechcel chodit na tie “skvele” teambuildingy, kde clovek skorej musel sledovat ludi ako sa pchaju sefkom do zadku (cize potom vsetko to jedlo tam stravene rychlo putuje hore krkom…). Podla mna na taketo “benefity” aspon slovenske firmy nie su stavane, lebo predsalen Slovensko je este stale velka sedlacina a asi aj dlho este bude…

  • mh

    Co je zle na teambuildingovych akciach? Posedenie pri pive, pripadne ist s timom na bowling alebo biliard, pripadne timova opekacka. Dolezite je akurat aby neboli ziadne *povinne* teambuildingove akcie.

  • Vladimír Bělohradský

    Ahoj Riki,

    do Ájiny s tím a pak na LinkedIn. Tyhle problémy se netýkají zdaleka jen České republiky. Jinak s tím co píšeš souhlasím a obzvláště to s tou balenou vodou. Imho plýtvání penězi které může i lehce ohrožovat zdraví. Alespoň u nás ta balená voda stojí měsíce v rohu.

    Za sebe bych dodal možnost dalšího sebevzdělání a prostor pro inovace a výzkum. Tj. třeba jeden den v týdnu mít možnost si hrát s libovolnou technologií. Ale pokud by platila ta možnost kratší pracovní doby, tak pak by to možná nebylo ani tak nutné. Nejhorší pro ITáka je když stagnuje. Klesá tím jeho cena na trhu práce a dohánět to po večerech je masakr, který si nemůže dovolit každý.

    Zdar a sílu!

  • Sarka

    No kluci nevim, ja pracuji na HR a nechci Vam do toho kecat, ale pokud neprijimame “ajtaka”, tak lidem jde hlavne o to, aby meli stravenky – z 10 lidi se jich 8 zepta. Dale “relaxacni” mistonosti jsou tez velkou oblibou, hlavne od lidi co prijdou z velke spolecnosti, takze vyhody jako vstup do posilky a bazenu je pro ne taky dulezitej.
    Mlady dynamicky kolektiv je ta sama hlaska, jako kdyz lid napise do zivotopisu: flexibilita, komunikativni osobnost…
    Moznost osobniho/profesniho rustu, je taky velmi dulezita – clovek chce vedet jestli an dane pozici skejsne veky (prodavac a pod) a nebo jestli je mozne po tvrde drine se posunout na pozici vedouciho a podobne, tez tato veticka taky znamena, ze je mozne se v praci naucit novym vecem, pokud se bued chtit, jsou k dispozici skoleni a podobne.

    Ono “ajtaci” jsou velmi specificka skupina a tak se k nim musi taky pristupovat. To co plati pro “normalni” uchazece o praci neplati pro ne. A s tim mam zkusenosti, protoze v mem okoli je “ajtaku” vic nez dost. Vy myslite jinak, da se rict, vice inovativne a intuitivne, vite jak to ve vasem oboru chodi at nastoupite prakticky kamkoliv, vetsina z vas dokonce pracuje na zivnost, coz jsou taky jina specifika. Klasicky uchazec o praci chce mit jen sve jiste: plat a pevnou pracovni dobu, vsechno naokolo je jen vyhoda.

  • Stefan

    Lucia, brutalne trefny komentar.
    Neustale sa cudujem preco naborovy inzerat pise junior, ktori ma casto len hmlistu predstavu, mnoho krat ani hmlistu nie. :-)
    Slahacka na torte je copy-paste pri inzeratoch na podobnu poziciu pre rozne spolocnosti. Na pohovore zistite, ze pozadovane skills, vlastne ani nie su pozadovane, len tam ostali zabudnute.

  • Gábi

    Sama jsem překvapená, jak se mi ty požadavky a kritéria mění. Kdybych si teď porovnala “svůj seznam” starý 5, 10 a 15 let s dnešním, našla bych tam asi jiné věci.
    Hodně záleží na životní situaci – po škole je člověk šťastnej za každou zkušenost a pěknou řádku do CV, po pár letech si ujasní, co chce dělat a kam se posouvá, pak si chce užívat a pak má hypotéku, malý děti, nemocný rodiče…
    Na mém dnešním seznamu je vysoko:
    – uspokojení (smysluplnost a rozmanitost práce)
    – částečný úvazek, abych mohla být se svým dítětem, dokud je dítě
    – důvěra
    – nepobývat ve skleněném pekle

    Penězi nepohrdám v žádné fázi.

    Ale nejisté fin. odměny, na dosažení kterých nemám skoro žádný vliv mě spíš demoralizují, než nadchnou. Jsem pak naštvaná, když je nedostanu za něco, u čeho si to podle svého názoru zasloužím. Dokonce jsem i trochu rozladěná, když je dostanu za něco, co se mě prakticky netýkalo nebo se mi dokonce nepovedlo. Protože mám pocit, že to je trochu výsměch, něco jako “Maminka ti bonbonek dá, když bude mít dobou náladu.”

  • madi

    Článek je psaný z pozice jedné specializace – IT.
    Pro ni je statisticky charakteristické (i když všude jsou výjimky):
    – výrazně vyšší finanční ohodnocení, než je průměr, patří ve statistikách mezi nejlépe honorované obory
    – velmi vysoká vyhraněnost osobností, vysoké logické IQ, zaměření na výkon, práce je koníčkem
    – vysoká individualita, dost se kašle na společenská pravidla a i jedinec bez společenské obratnosti se může velmi dobře uplatnit
    – spoustě lidí to “nejlíp myslí” večer a v noci, tedy mimo běžnou pracovní dobu, velký vliv na výkon mají nápady a individuální podmínky, nejenom rutinní práce
    – práce má svoje technické nároky na špičkové SW a HW

    Berme to tedy tak, že pro lidi mimo IT je spousta “benefitů” velmi zajímavá, protože mají nižší plat a úspora za bazén či fitko je pro ně třeba 5 % platu, dalších 5% stravenky atd. Navíc jejich práci není možno řešit v rámci volné pracovní doby a výkon = x krát opakovat tentýž rutinní úkon.

    Individuální uvádění benefitů a požadavků pro jednu specializaci IT není příliš reálné požadovat od velkých korporací – vedení i většina zaměstnanců tyto benefity opravdu považuje za pozitivum a jejich zařazení do inzerátu je automatické, není to výplod “slepičí hlavičky nějaké blondýny”, ale součást korporátní image a i pokud by si šéf IT chtěl prosadit, že to v inzerátech na IT nebude, na nějaké poradě by ho nejspíš šéfové ostatních oddělení přehlasovali. Maximálně lze očekávat, že se přidají benefity další, právě pro IT navíc. Souhlas s team buildingem, u nás se dělá velmi amatérsky a navíc je hrozně drahý, protože se na straně organizátora zapojuje spousta lidské práce – za jeden den team buildingu by se pořídil týdenní pobyt teamu třeba v pensionu na horách a může se přitom po večerech vyřešit spousta věcí, které nejsou v rámci teamu dobře domluvené, protože na probrání nápadů není v rutinním provozu čas a příležitost.

    My jsme kdysi dělali tzv “chůze správní rady” , jednou měsíčně jsme vzali psy a šli společně do lesa a během 30km procházky s okysličeným mozkem jsme udělali desetkrát víc práce, než kdybychom čučeli do papírů. A i dnes si několikrát do měsíce sama sobě zadám pokyn vstát od obrazovky a vyrazit se psem do lesa. Zároveň vím, že to není řešení pro většinu mých kolegů, oni to prostě musí vysedět. Jenom máme zavedené, že občas lidi zavolají, že je jim blbě a nechtějí prskat na ostatní bacily a tak zůstanou pár dní doma, to je u nás dokonce povinnost.

  • Co se týče bazénu a masáží – tam přece stejně musí korporace platit toho člověka co to dělá. Takže pokud těch 250 korun, co stejně masérovi zaplatí dá přímo zaměstnanci, tak nevidim výhodu.

  • acmee

    A pre mna je zas dolezite, aby bol v office poriadny, riadne uzatvaratelny, izolovany zachod, ziadne paravanove dvere s otvormi dole a hore. :-) Mam rad svoje sukromie a ked sa potrebujem v praci vysr.., tak to chcem spravit bez ucasti kolegov. Rovnako to funguje aj opacne a hoci s kolegami v principe problem nemam, pocas navstevy wc mi ich pazvuky skrz paravan celkom prekazaju :-)

    Takze dalsi tip pre HR do inzeratov – popiste prosim aky je na pracovisku zachod :-)

  • @Sarka – Áno, “ajťáci” majú iné požiadavky než bežní ľudia. To ale nie je žiadne tajomstvo, najmä nie pre firmy, ktoré ich zamestnávajú. Aký má potom zmysel dávať do inzerátu pre “ajťáka” veci (napríklad stravenky), o ktorých vieme, že síce 8 z 10 ľudí zaujímajú, ale “ajťáka” možno ani jedného? To akože firma nedokáže napísať iný inzerát pre “ajťáka” a iný povedzme pre upratovačku; iba vezme ten istý inzerát a zmení názov pracovnej pozície? Nečudoval by som sa, keby v takej firme špecifické potreby “ajťákov” ignorovali aj inými spôsobmi.

    Rozumný inzerát pre “ajťáka” by mal obsahovať veci špecifické pre jeho prácu. Napríklad či sa vo firme používa nejaký version control, či majú automatický build, či píšu unit testy, atď. (Pre neajťákov: proste sa pýtam, či používajú veci bežné v 21. storočí, asi tak ako pre neajťáka Word a Excel, alebo či softvér otesávajú pästným klinom a sú na to hrdí, lebo ich starí otcovia to tiež tak robili a nefňukali.) Chápem, že je to mimo kvalifikácie HR a väčšiny menežerov, ale ak menežeri nie sú ochotní poradiť sa s odborníkmi pri zostavovaní inzerátu, pravdepodobne nebudú ochotní ani diskutovať o možnosti používania týchto nástrojov v práci… čo je varovné znamenie pre človeka, ktorý na sebe pracuje.

    Sprosto povedané, namiesto písania do inzerátu, že hľadáme “motivovaných ľudí ochotných na sebe pracovať”, rozumnejšie by bolo písať tam veci, ktoré tento typ ľudí priťahujú, a škrtnúť odtiaľ veci, ktoré ich odpudzujú. (Neviete, ktoré veci to sú? No to je potom veľmi zle, lebo ak aj náhodou takého človeka dostanete, pravdepodobne ho nebudete vedieť rozoznať, a on čoskoro odíde. Ani nebudete tušiť prečo.)

    @acmee – Keď už spomínaš záchody, okrem ich stavu je podstatný aj ich počet, alebo inak povedané, priemerná doba, ktorú zamestnanec týždenne strávi čakaním na uvoľnené miesto. (Páni menežeri, ak vám aj na pohodlí a dôstojnosti vašich zamestnancov nezáleží, aspoň si to prenásobte ich počtom a cenou ich práce, nech vidíte, za čo firma platí, a či by nebolo lacnejšie tento problém riešiť.)

    Ešte horším priestupkom voči hygiene je dať zamestnancovi špinavú a lepkavú myš, ktorú 15 rokov pred ním používali jeho predchodcovia. Alebo klávesnicu, na ktorej kvôli špine alebo ošúchaniu už ani nevidno písmenká. Nech vidí, že firma nebude vyhadzovať 10 euro na zbytočnosti. Prvý dojem sme si predsa vyriešili už na pracovnom pohovore.

  • Asocialny autor sa vyhyba kontaktu s ludmi a povysuje to na cnost,…

  • Mato

    A ze preco grecko krachuje a Spanieli maju 27% nezamestnanost. Autor si malo vazi hodnoty resp. asi ani netusi co to je. Chapem uz celkom, preco sa mladym nechce pracovat, ked im niekto tlaci do hlavy taketo slovo bozie ….. Jednou vetou…..já bych si dal kaviárový tousty…

  • pavlína

    jen malá poznámka pro chytráky, co říkají – než stravenky a bazény a benefity, ať mi o to radši zvýší plat – přímé mzdové náklady jsou nejdraží způsob jak platit lidi. není to jen to co vám přijde na účet.. stojí to samozřejmě další peníze na daních – vás i firmu. naopak, pokud zaplatí stravenky nebo jiné možnosti relaxace, je to pro ni i pro vás výhodnější – navíc je to prevence proti marodění (teoreticky).

    jinak já jsem z financí (jak je asi znát) a z korporace, navíc americké.. a rozhodně si na ni nemůžu stěžovat.. mám zkušenosti z české i zahraniční pobočky a podle mě je asi nevíc rozdíl v lidech.. a pak v celkovém nastavení.. v česku i když korporace, tak jsme byli malá pobočka, pár lidí.. víc jsme na sebe viděli, ale taky se tam nedělaly věci jako čipování příchodů a odchodů.. teambuildingy byly neformálnější a vztahy celkově uvolněnější, ale je to dost očekávatelné že tohle je závislé na velikosti firmy..

    mnohé požadavky přímo z článku nebo v komentech mi přijdou lehce naivní a jsou věci, které prostě v korporátu dost dobře fungovat nemůžou, takže pokud patří mezi vaše nepodkročitelné požadavky, tak je asi lepší mířit jinam

  • Ad teambuildingy:
    Souhlas s Honzou Štěrbou – u nás (www.fg.cz) to taky funguje a vidm tu možná proč:
    1) je to opravdu dobrovolné – není tlak ani formální (HR, šéf, …) – ani “tlak kolektivu”
    2) ne každému musí sednout ty klasické sportovně-tembuildingové aktivity, ptoto vždycky je ještě méně akční varianta (třeba rybaření nebo si lidi prostě zkusí jen aktivitu, která je pro ně OK a nikdo je nenutí si vyzkoušet třeba vysoká lana, slaňování atp.)
    …tím se podpora celé akce zvýší a všichni se pak mohou potkat na večerním drink-buildingu:-)

  • Pingback: Kreativní ajťáci vs. korporát | Smiling Jack()

  • 250 Kč masérovi výsledného nákladu nebo 250 Kč zaměstnancovi v “superhrubé” mzdě, tj. plus mínus polovina v čistém pro zaměstnance, kterého zpravidla bude ta samá masáž stát třeba 300 Kč, protože nebude mít hromadnou slevu.

    Pokud se to tedy dělá dobře, výhody vidím :)

  • gad

    Vystiznej clanek, taky teda prispeju trochou do mlyna :

    Pracuju jako programator v oblasti vyvoje API/nastroju a z podobny korporace jsem nedavno utekl.

    Asi jsme kazdej trochu jinej ohledne tech benefitu, me treba osobne stravenky vyhovujou, dokonce se nebranim ani klasicky “zavodce”. Kdyz bych nechal i to poledni stravovani na sobe, asi bych skoncil brzo s vredama zkroucenej s krecema pod stolem.

    Teambuildingy a ofiko entreprise vecirky by mely bejt urcite s dobrovolnou ucasti a absence na nich by nemela bejt nikterak penalizovana, proste kazdymu z nas vyhovuje neco jinyho.

    Za volnejsi prac. dobu jsem taky, sam pracuju vic nez tech 8h denne, pokud clovek odvede vic prace, mel by za to bejt i mimoradne ohodnocenej. Existujou ulohy, ktery i sam programator nebo jeho nadrizenej povazujou za dulezitejsi, at uz je to z hlediska funkcnosti nebo dulezitosti vzhledem k potencionalnimu prodeji danyho produktu, clovek by mel za to usili a probdeny vecery i radne ohodnocenej. A to samy plati i opacne, ze kdyz je volnejsi perioda, kdyz proste zavolam ze musim s ditetem k doktorovi nebo autem do servisu a ze prijdu o 2h pozdeji, nemel by to bejt problem.

    Jak uz zde bylo zmineno, daleko atraktivnejsi by ve vyctu vyhod byla moznost vyberu HW, pripadne i OS – tj. proc musim pouzivat Windows, kdyz veskerou praci delam v UNIXovym terminalu a interni IS jede na webu … nejaky zminky o konzistenci OS v ramci firemni politily si dotycna entreprise muze strcit nekam, protoze vetsina vohnoutu z top managementu cim dal vic pouziva Apply, takze s nejakym vohanenim ze ne, protoze jsme M$ Gold Partner nebo ze GPL prisnej zakaz apod. jim jde zkratka taky dalsi minus na vrub.

    Dulezity jsou i nize zmineny vyvojovy, testovaci nebo verzovaci nastroje (v poslednim zamestnani na me treba vybaflo peklo jmenem SourceSafe), pracovni metody, atp. …

    Klauzule o moznosti profesniho rustu je mnou osobne vnimana tak, ze moji potencionalni nadrizeni maji svoje posty za dochazku, pripadne diky aktivnimu analnimu alpinismu. O moznym postupu zamestnance rozhodujou jeho schopnosti – jinymi slovy, to je snad samozrejma vec a je zbytecny ji uvadet. To by mohli uz za chvili psat, ze jednim z benefitu je vytah navic k existujicimu schodisti :)

  • pittrek

    ABSOLUTNY SUHLAS s clanok.

    Taktiez som ajtak

  • Wolfen Wolf

    Clanok je zaujimavy hlavne preto, lebo ukazuje pomerne jenoduchy a splosteny svet a videnie ajtika ci programatora, resp. to co ich vymedzuje oproti ostatnym ludom (ktorych je podstatne viac).

    V zasade nie je nad cim mudrovat – bud nato ajtik ma, vidi veci v celosti, ma socialny zivot a ma odvahu dat sa na volnu nohu (s takymi kolegami mam tu cest pracovat ja), alebo nato nema, tak potom musi robit na inych – v korporacii, presne podla tej citacie v clanku s tym Ill do shit…a potom vsetko ostatne je aj tak len omacka (stravenky nestravenky).

    S cim naprosto nesuhlasim, je afinita ajtakov pracovat z domu – je to absolutny nezmysel, a asi dost ludi co vyvijalo rozsiahle a komplikovane systemy, mi da za pravdu. Pri timovej praci – je nerealne pracovat z nejakeho kumbalu pod schodami v bezpeci “chranenej dielne”.

  • Veľmi sa mi páči označenie “chránená dielňa” pre home office. Budem to používať.

  • Wolfen Wolf

    Som rad ze sa paci :), bohuzial v tomto pripade (rozne varianty homofisov odtazitych od timovej prace) ide individualizmus a asocialnost ajtakov do konfliktu zaujmu s cielom ich prace – funkcnou chodiacou aplikaciou/systemom, ktora/y ma sluzit konkretnym ludom/uzivatelom.

    To vsetko ostatne su len take rozmary (tie sa vyskytuju v kazdom odvetvi) ktore sa daju tolerovat aj nastavit ku vzajomnej spokojnosti.

    Pracujem ako sourcer, nie HR!, niekedy aj sorcerer :)). Vysoku vypovednu hodnotu v vasom clanku ma pre mna a moju pracu aj indikovany odpor ajtakov k teambuildingom – ktore sa robia prave preto, aby sa zlepsila timova praca. Aj vysoku skolu studujeme predsa nie preto, ze sa tam dozvieme nejake informacie nutne potrebne pre zivot, ale prave preto, ze musime prekusnut odpor a naucit sa docasne aj predmety, ktore nas nebavia a nebudeme ich nikdy potrebovat, ale presne tato schopnost posuva cloveka dopredu do zrelosti a u mna robi vysokoskolaka vysokoskolakom…

    IT je vo svojej podstate luxus, funguje len ked ide elektrina, a ajtaci raz tiez budu musiet vytriezviet zo sna, ze ich praca je najdolezitejsia pre ludstvo a ze su nenahraditelni. nenahraditelni su farmari. Vnimam to ako hlboku konkurencnu nevyhodu ajtakov, nepozeram na nich zvrchu, ale snazim sa nenasilnymi prostriedkami ich socializovat tak, aby boli dost silni jedneho dna zistit prijat aj ten fakt : ), a kludne trebars zacat robit nieco uplne ine, uzitocnejsie. Ajtakom co do osobnej integrity azda najviac ublizila doba, ked IT ficalo do zavratnych vysin, a bezny ajtak zarabal 50x viac ako bezny smrtelnik. Chvala bohu za krizu :0

  • Pingback: Náborování | Jan Lender()

  • Martin

    “Mladý a dynamický kolektív”
    Tuto větu já osobně překládám jako:
    “Nikdo tu dlouho nevydrží”

    Což považuji za trefné a pravdivé.
    Nejvíc mě pobaví, když je tato věta v “plusech”.