license-vs-unlicense

License VS Unlicense

Svoje skripty publikujem na GitHube pod UNLICENSE. Ale Lukáš Linhart v komentároch k môjmu postu otvoril zaujímavú diskusiu: Ako zamestnanec US firmy nemôže môj kód pod UNLICENSE použiť, pretože právnici. Ideálne by bolo použiť nejakú licenciu posvätenú Open Source Initiative.

Nie som na licencie odborník. A vlastne ním ani nechcem byť. Toto sú veci, ktoré nechcem riešiť. Úplne najradšej by som svoj kód len tak vypustil do sveta, nech si s ním robí kto chce čo chce. Som zmierený s tým, že to len tak nejde. Ale v rámci toho, že to musím riešiť, chcem nejako vyjadriť svoj názor, svoju nespokojnosť so systémom. Preto som zvolil UNLICENSE.

Čo je to vlastne UNLICENSE? Je to licencia, ktorá sa pokúša dielo poskytnúť verejne, bez akýchkoľvek obmedzení a bez akejkoľvek zodpovednosti. V podstate je identická ako oficiálne uznávaná MIT licencia. Rozdiel medzi MIT a UNLICENSE je čisto filozofický. MIT akceptuje existenciu copyrightu, autor diela sa k nemu hlási, ale dáva svoje dielo verejne k dispozícii. UNLICENSE sa snaží copyright ignorovať. Snaží sa autorovi umožniť svoje dielo poskytnúť ostatným tak, aby as k nemu ani nemusel hlásiť. Mrknite na porovnanie podstatnej časti oboch licencií, t.j. textu kapitálkami. Vidíte ten rozdiel?

Finta je v tom, že kvôli tomuto drobnému rozdielu majú právinci z UNLICENSE strach. Čisto teoreticky to totiž môže znamenať, že v krajinách, kde uznávajú copyright a neakceptujú “public domain”, napr. Nemecko, je používanie takého diela hrozbou. O práva sa totiž môže v budúcnosti prihlásiť samotný autor, alebo jeho dediči.

Keď som sa rozhodoval, akú licenciu budem používať, hľadal som niečo, čo by bolo úplne otvorené, stručné a zrozumiteľné. UNLICENSE mi z punkových možností pripadala najcivilizovanejšia. Keby som chcel byť totálne pukový, použil by som WTFPL. Keby mi nevadila právničtina, použil by som CC0, ktorá sa snaží o to isté čo UNLICENSE, akurát sa k tomu neštíti použiť zbrane protivníka.

Teraz rozmýšľam, čo je pre mňa dôležitejšie: Vyjadriť svoj postoj ku copyrightu pomocou UNLICENSE za každú cenu? (A ak áno, aká tá cena vlastne je?) Alebo sa podriadiť systému, ísť cestou najmenšieho odporu a použiť MIT?

Prosím poraďte. Máte s týmito záležitosťami nejaké praktické skúsenosti? Čo si o tom myslíte? Ako by ste postupovali či postupujete vy? A prečo?

  • Honza Štěrba

    No jak rikas, zalezi co je pro tebe dulezite. Pokud chces kompromis tak svuj kod muzes dat dispozici i pod vice licencema, takze treba UNLICENCE + MIT.

  • PetrSteinbauer

    Napadlo mě to samé, co psal Honza Štěrba – dvě licence a vyber si.

  • Sú také duálne licencie platné? Ako to funguje v praxi? V tomto sa vôbec nevyznám.

  • Ondřej Žára

    Pro moje potřeby vlastního OSS kódu jsou licence zbytečné, ale dávám je tam pro uživatele, kteří na nich z libovolných důvodů můžou trvat. Logicky tak hledám co nejjednodušší licenci, “aby se vlk nažral”.

    Poslední dobou mě v tomhle směru zaujala http://en.wikipedia.org/wiki/ISC_license.

  • Honza Štěrba

    No pokud chces aby byl nekdo schopny legalne tvuj OSS pouzit tak tam licenci dat musis. Defaultni mod je all-rights-reserved a za jakekoli vyuziti sveho kodu muzes po komkoli vyzadovat platbu.

  • Honza Štěrba

    Ano jednu dobu byl treba Fifefox z duvodu kompatibility z ruznyma Linuxama distribuovan pod trema licencema. http://en.wikipedia.org/wiki/Multi-licensing#License_compatibility

    Udelal bych to tak ze bych do repa dal soubory pro unlicense a MIT a do readme bych napsal ze kod je poskytovan pod obema licencemi a je na uzivateli kterou si zvoli ze bude dodrzovat.

  • Veškerý svůj kód licencuji pod třemi licencemi, BSD, GPL v2 a GPL v3, viz https://github.com/nette/nette/blob/master/composer.json#L7.

    BSD je nejvolnější a není tedy žádný důvod zároveň licencovat i pod GPL, ale dělám to jako definitivní odpověď na případné otázky, zda lze kód pod BSD kombinovat s GPL; lepší než o tom vést diskuse je prostě licenci poskytnout. Uvažoval jsem i nad tím, že bych soft poskytoval pod veškerými známými open source licencemi ;-)

    Tvůj postoj ke copyrightu je jistě zajímavé téma k diskusi, ale v právních záležitostech nemá místo. Stejně jako třeba alternativní postoj k barvám na semaforu nebude mít vliv při placení pokut a zabavení řidičáku ;-)

  • OSS bez licence je protimluv. Pokud tam není licence, není to OSS a nikdo ho nesmí použít.

  • Všude používám MIT.
    – jednoduchá zkratka, která se neplete, nemá x verzí,
    – všechno dáváš open, prakticky nemá žádná omezení,
    – zní cool. přeci jenom, dobrá škola, že.

  • Ondřej Žára

    Ano, proto píšu, že pro *moje* potřeby využívání kódu je licence zbytečná, dávám ji tam kvůli ostatním.

    Nicméně to, že default je “all rights reserved” a nikoliv “undefined”, o tom bych si rád někde něco víc přečetl. Nějaké odkazy? Je na to nějaké mezinárodní právo?

  • Našiel som toto. Mohol by to byť dobrý štartovací bod k ďalšiemu pátraniu:

    “Until 1976, creative works were not protected by U.S. copyright law unless their authors took the trouble to publish a copyright notice along with them. Works not affixed with a notice passed into the public domain. Following legislative changes in 1976 and 1988, creative works are now automatically copyrighted.”
    https://wiki.creativecommons.org/Legal_Concepts

  • Ondřej Žára

    Dík, kouknu na to.

    Zajímají mne dvě věci:

    1) legislativa jakého státu se uvažuje? Autorova? Trvalého, nebo toho, kde zrovna přebýval? Nebo státu, jehož web to hostuje? Nebo jak?

    2) tradiční součástí OSS licencí je “zřeknutí se zodpovědnosti”. Pokud je default “all rights reserved”, je default i zodpovědnost za cokoliv, co s tím kódem kdo napáchá?

    (#2 by byl celkem dost silný důvod paušálně cpát ISC nebo PD všude)

  • Ondřej Žára

    Tohle čtení od djb je taky zajímavé a asi relevantní: http://cr.yp.to/softwarelaw.html

  • Ondřej Žára

    A ještě jeden link, tentokrát relevantní pro GitHub: http://programmers.stackexchange.com/a/26652

  • Almad

    AFAIK těch dvou stran co se soudí, takže ano, jde o kolizi právních systémů. Právě proto je to takovej oser ,)

    ISC je v pohodě.

    S přístupem DJB k licencim vim, že byly u jeho softu problémy. Na druhou stranu, sice neni právník, ale porazil americkou vládu u soudu, takže trochu relevance mít bude ;)

  • Almad

    dual-licensing je AFAIK poměrně obvyklý a co vim, tak funguje™ (tzn. uživatel si vybere, pod jakými podmínkami ji používá)

    Neni to ale nijak praktická zkušenost, tzn. nezažil jsem s tim žádný review a nevim o tom, že se to řešilo někde u soudu nebo tak.